K nejslavnějším mužům, kteří kdy na Moravě žili, počítáme Karla st. ze Žerotína. Žil v době velmi pohnuté, předbělohorské, která vyžadovala ku správě země muže celého, státníka vynikajícího; a takovým náš Karel byl.
Rod Žerotínů náleží k nejstarší šlechtě.
Vesnice Žerotín (Žirotín) připomíná se r. 1131, Bludov 1195. Žerotínové měli z prvu menší statky a byli vladyky do r. 1490, kdy byli povýšeni do stavu panského. Později se rozvětvili ve více linií a náležela jim téměř třetina Moravy.
Karel st. ze Žerotína narodil se 14. září 1564 v Brandýse nad Orlicí v Čechách pod hradem v zámku, po němž již není ani památky. Po smrti jeho otce Jana st. ze Žerotína starali se poručníci o vzdělání Karlovo. Studoval na bratrském gymnasiu v Ivančicích, pak v cizině ve Štrasburce, na universitách v Basileji a Ženevě a j. Procestoval celou Evropu a déle pobyl při dvoře krále Jindřicha IV. ve Francii, při dvoře Alžběty v Anglii atd.
Vzdělav se a nabyv zkušeností, vrátil se do vlasti, kdež měl statky: Rosice, Náměšť, Troubsko, Přerov, Dřevohostice, v Čechách Brandýs nad Orl., po smrti svého bratra Židlochovice a j. v. Prvou jeho manželkou byla Barbora z Krajku, sirotek, jehož poručníkem byl český velmož Petr Vok z Rožmberka; brzy však zemřela, zanechavši dcerušku Bohunku.
Na to súčastnil se náboženských válek ve Francii a později tureckých válek v Uhrách.
Na žádost stavů moravských jmenován byl přísedícím většího soudu zemského a tím zahájil nanejvýš blahodárnou svoji činnost veřejnou. Byl nejlepším znatelem věcí politických a válečných i výborným znalcem zemského zřízení a obyčejů domácích. Byl nejvýmluvnějším řečníkem na soudu i na sněmu a hájil vždy a všude neohroženě práv a svobody země. Ve věcech nejvážnějších tázáván býval o radu a pomoc, neboť byl neobyčejně bystrý a prozíravý. Povahy byl ryzí, ušlechtilé, jemné a přece skálopevné; těše se všeobecné úctě a vážnosti, zastupoval i nejvyššího komorníka, svěřen mu dozor nad zemským archivem a nejvyšší správa zemské pokladny, kdež často ze svého pomáhal.