PAMÁTNÍK BIBLE KRALICKÉ vyrostl z úcty a sympatií k vysoké kulturnosti a mravní opravdovosti českých bratří, jimiž stanuli v 16. století na čelném místě našeho národního vývoje. Přes pasivitu společenské kritiky se stalo dílo Jednoty bratrské neoddělitelnou součástí kulturního dědictví naší minulosti.
Zvlášt významným jejím přínosem českému kulturnímu životu byla snaha o čistotu českého jazyka, projevující se v bratrských tiscích, vycházejících z tiskáren Jednoty. Jedna z nejvýznamnějších byla právě v Kralicích nad Oslavou. Na Moravě nebylo pronásledování bratří tak silné jako v Čechách. Pod ochranou mocného Karla staršího ze Žerotína mohla tiskárna produkovat tisky, které se staly pokladem naší národní historie. Přesto však musela po celou dobu své existence pracovat tajně. Vznikla zde i slavná Biblí česká, později nazvaná Kralická, vrchol české reformace.
Bitva na Bílé hoře znamenala konec kralické tiskárny. Po krátkém úkrytu na náměšťském zámku byla v roce 1628 přestěhována do polského Lešna, kde se jejím správcem stal J. A. Komenský. Z jejího dřevěného lisu vyšla světoznámá Komenského díla. Požár v roce 1656 ukončil významné období ivančicko-kralicko-lešenské tiskárny. Archeologickým výzkumem, zahájeným v roce 1956 historickým oddělením Moravského musea v Brně pod vedením dr. V. Fialové (přechodně též za podpory Archeologického ústavu ČSAV v Brně) se podařilo zachránit unikátní tiskařské typy, ,,literky", drobné tiskařské nástroje a pomůcky. Výzkum podstatnou měrou přispěl k objasnění historie obce Kralic nad Oslavou a dějin našeho a světového knihtisku. Památník Bible kralické, vybudovaný z iniciativy Moravského musea, kralického MNV, Musejního spolku v Kralicích a mnoha jiných institucí, zpřístupňuje tyto významné památky naší národní historie odborníkům i široké veřejnosti.
K tisku publikaci připravil a pravděpodobně i napsal úvod PhDr. Jan Chaloupka (od roku 1969 správce Památníku Bible kralické).
